Přidáno: 15. října

3. školka, kterou Vám doporučuji k návštěvě a nákupu - Školka Kalvoda (rodina Novákova)

Letos se bohužel nepodařilo ze zdravotních důvodů - mých i pana Nováka - natočit pro Vás aktuální video. Přidávám Vám sem tedy video z loňského roku, kde je spousta důležitých informací. A zároveň Vám tuto školku vřele doporučuji.

Přidáno: 14. října

Podzimní výsadba a výsadbový řez

Včera jsem začal sázet. Abych Vám připravil video trošku s předstihem. Budu ještě sázet spoustu stromů, spoustu z nich Vám natočím a přidám do klubu. Ale ať máte něco hned - pokud se chystáte do školek hned po jejich otevření. Tak držím palce a ať se daří.

Takhle jsem sázel broskvoně - první nové stromy na naší nové chalupě

Záznam návštěvy zahrady - stromky po výsadbě

V tomto prastarém videu uvidíte spoustu rozhodování - které větve chceme do koruny, které ne, co třešně, co když tam terminál chybí, co když je jedna větev silnější, kdy se vracím radši na špičák, atd. atd. 

Při velkých výsadbách jsem dříve prováděl u při výsadbě rovnou i výchovný řez - o pupen výše. Kdybych se ke stromům už na jaře nikdo nedostal, aby stromy měli šanci hezky. Růst. Ale ne všechny stromy jsem stříhnul výchovně - peckoviny jsem nechával na jaro - ať už bych přijel já, nebo by se postarali sami. 

Dnes už to dělám jinak - nedostřihávám až na větevní kroužky. To si nechávám na jaro. Tedy pokud vím, že se ke stromu vrátím já nebo někdo, kdo ví jak na to. Pokud jde o Vaše stromu, nechávejte si čípky, odstraňujte na větevní kroužky až na jaře, snížíte riziko infekce.

Přidáno: 8. října

Pro ty z Vás, kterým končí členství podzimním klubem

Plus informace k Akademii hodinových sadařů 2027

Rád bych Vás touto cestou informoval, že všichni, kteří jste součástí letošního ročníku a nebo alespoň podzimního klubu - pro Vás se pro příští sezónu nic zásadního nemění. Můžete pro pokračování použít slevový kód PRIMA60 pro 60% slevu. Tento slevový kód zatím nepoužívejte, počkejte, až za cca 2 týdny otevřu roční členství začínající jarním klubem 2027, jehož součástí bude i zimní speciál. Získáte tak přístup opět na celý rok.

Ať už se rozhodnu řešit Akademii v příštím roce jakkoliv a případně ji pro nové členy zpoplatnit, Vy budete mít přístup v rámci svého členství bezplatný. S velkou pravděpodobností otevřu 1. ročník, který bude odpovídat dosavadnímu programu - tedy bude zejména o řezu ovocných stromů a marketingové podpoře pro start-up podnikání, 2. ročník, který bude zaměřen na praxi hodinových sadařů a obecních ovocnářů, kde budeme řešit (nikoliv frontálně ale diskusí) skutečnou realitu Vašeho podnikání. Alespoň malá (ale skutečná) praxe je pro vstup do 2. ročníku podmínkou.  Vznikne i 3. ročník, ve kterém je už nyní několik nejzkušenějších z Vás a kam velmi rádi přijmeme (všimněte si že už nepíši v první osobně j.č.) několik dalších profesionálů, kteří už se praxi věnují více než jen jako „vedlejšáku“ a chtějí sdílet zkušenosti, posouvat se dále, hledat další uplatnění na trhu. Předem upozorňuji zájemce o účast ve 2. a 3. ročníku, že budu vyžadovat Vaši aktivitu - Váš čas. Výměnou za můj čas. Mám-li se věnovat Akademii na dalších úrovních než doposud a tedy investovat další svůj čas - navíc již ne formou frontální výuky ale např. moderované diskuse, budu na oplátku vyžadovat Vaši časovou investici - například při pomoci s aktivitami nižších ročníků. 

Na termín ještě před koncem podzimního klubu vyhlásím večerní webinář, kde vysvětlím detailně rozdíly a pravidla pro 1., 2. a 3. ročník. Musím to pořádně promyslet, protože se jedná o program, který bude probíhat v největší míře v jarních měsících, kdy často odjíždím z domu za tmy a za tmy se vracím ze zakázek. Budu tedy rád za Vaše nápady, otázky či pomoc při organizaci. Vše probereme na listopadovém webináři Akademie.

Přidáno: 8. října

Záznam webináře - staré odrůdy

Veřejná část:

Klubová část:

Přidáno: 6. října

Strom nesázíme do výsadbové jámy. Sázíme ho do živého prostředí.

Na vyprahlém jižním svahu může být na konci léta půda tvrdá, suchá a biologicky téměř neaktivní. A přitom ji nemusíme vyměnit ani do ní navézt půl kubíku "lepší zeminy“. Stačí změnit podmínky. Voda probudí mikroorganismy, které čekaly na příznivější období. Vyzrálý kompost přinese další mikrobiální život i organické látky. Mulč omezí odpařování, zmírní výkyvy teplot a vytvoří podmínky, ve kterých se půdní život může znovu rozběhnout. A právě to mi na tom přijde fascinující: půdu nemusíme vyrobit. Můžeme vytvořit podmínky, aby se začala vytvářet sama. Ideální je dát jí několik měsíců. Ale co když jsme to nestihli?

Za pár dní se z mrtvé zeminy nestane úrodná lesní půda. Přesto má podle mě smysl začít třeba jen deset dní před výsadbou. Protože když přijde čas zasadit strom, nemusí jeho první kontakt s novým domovem být rozpálená, vyschlá hlína. A teď to nejdůležitější: těch deset dní je vlastně ten nejhorší scénář. Vždyť všechny stromy nebudeme sázet v půlce října. Teď přijdou na řadu hlavně jabloně a hrušně, které jsme si předobjednali. Na peckoviny si ještě pár týdnů počkáme. Broskvoně mohou přijít na řadu až během listopadu. A ořešáky? Klidně až na jeho konci. Takže stanoviště, které připravíte dnes, nemusí mít deset dní. Může mít tři týdny. Měsíc. Nebo skoro dva.

A zatímco my budeme čekat, až nám školka stromy vyorá, pod mulčem už bude pracovat půda. Takže jestli jste stanoviště ještě nepřipravili, nejste pozdě.

Přidáno: 6. října

Prostor mezi velkými stromy

Není to permakultura. Není to jedlý prales. Není to produkční sad. A není to ani hřiště pro děti. A vlastně je to všechno tohle dohromady.

Nechci zahradu napasovat do nějaké škatulky. Chci, aby dávala smysl nám, stromům i všemu, co v ní žije. Aby byla pestrá, zdravá a úrodná – ale zároveň aby zůstala místem, kde se dá normálně žít. A hlavně: než začnou plodit stromy, které tu mají stát dalších padesát let, proč nesklízet z prostoru, který zatím nepotřebují? V dnešním videu vám ukážu, jak to celé začínám stavět – a možná vás inspiruji k tomu, abyste se i na prostor mezi svými ovocnými stromy začali dívat trochu jinak.

Přidáno: 2. října

Záznamy webinářů

Veřejná část:

Klubová část:

Přidáno: 25. září

Záznam webináře s Jakubem Buřilem z ovocné školky Buřil

Veřejná část

Klubová část

Přidáno: 21. září

Záznam obou částí webináře o podnožích

1. část (veřejná)

2. část (klubová)

Přidáno: 17. září

Teorii jarního výchovného řezu už musíte znát před nákupem 2-letých stromků

Kdo je se mnou už déle a absolvoval již předešlé podzimní kluby - mám letos lehce odlišný přístup. Nedostřihávám v rámci podzimních řezů až na větevní kroužky. Ani nestříhám rovnou „o pupen výše“ - kdyby ten poslední promrznul. Nechávám si větší rezervu - ještě alespoň +1 pupen. Tedy pokud jsou kořeny alespoň jakš-takš. Dostřižení udělám až v předjaří nebo na jaře. Riziko promrznutí je velké, riziko infekce je tu také. A v případě, broskvoní a nektarinek, kde může promrznout i 15 cm, tam budu nechávat rezervu ještě větší. Ale to si všechno ukážeme až přijde čas. Zatím pro Vás tato porce teorie.

Přidáno: 13. září

Jak vyrábím jíchu

Do letního klubu jsem slíbil článek k výrobě jíchy - k video-seriálu, který jsem vydával na sítích. Nějak jsem to nestihl, tak přidávám teď, na do podzimního klubu. 

Přidáno: 13. září

Chcete si nechat určit starou odrůdu? Nebo jich spoustu ochutnat? Přijeďte do Moravského Lieskového. Já tam budu 24.9 od 13.00 do 15.00 - pokud byste se chtěli potkat a popovídat. 

Je to ve stejném areálu jako je školka Domov Stromů. A Ludo tam bude také, ve stejný čas jako já.

Přidáno: 9. září

Příprava stanoviště pro výsadbu ovocného stromu

Co na stanovišti udělají žížaly?

Shrabané listí, sláma, kompost a další organická hmota jsou pro žížaly pozvánkou. Žížaly materiál postupně vtahují do půdy, rozmělňují ho a promíchávají s minerální složkou půdy. Jejich výměšky jsou bohatší na rostlinám dostupné živiny a podporují vznik stabilní drobtovité struktury. Ještě důležitější je ale jejich "stavební práce": vytvářejí soustavu chodbiček, kterými se do půdy dostává vzduch a voda a po výsadbě je mohou využívat také mladé kořeny. Hlubší chodby navíc propojují povrch s hlubšími, vlhčími vrstvami půdy a výrazně zlepšují vsakování vody. Proto mám radost, když při přípravě stanoviště najdu žížaly už teď – půdu mi začínají připravovat několik týdnů před stromem.

Co udělají prospěšné houby a bakterie?

Zatímco žížaly vidíme, velká část přípravy stanoviště probíhá neviditelně. Organická hmota, zejména dřevo, sláma a listí, začne být osidlována bakteriemi a především saprotrofními houbami. Jejich hyfy prorůstají organickým materiálem i okolní půdou, rozkládají složitější organické látky a postupně z nich vytvářejí součást živého půdního systému. Za šest až osm týdnů z toho samozřejmě nevznikne hotová lesní půda, ale biologické procesy už budou nastartované a stanoviště nebude při výsadbě "mrtvé". Po vysazení se do tohoto prostředí začnou rozrůstat nové kořeny a jejich vlastní rhizosférní mikrobiom; u vhodných hub může následně vznikat také mykorhizní spojení s jemnými kořeny. A příští rok proces pokračuje: dřevo a další uhlíkaté materiály se dál pomalu rozkládají, vzniká stabilnější organická hmota, zlepšuje se struktura i schopnost půdy hospodařit s vodou a kořeny postupně prorůstají biologicky aktivním stanovištěm.

Přidáno: 8. září

Kompost – ovocnářovo zlato

Kvalitní vyzrálý kompost je pro mě jedním z nejcennějších materiálů, které můžeme ovocným stromům nabídnout. Jeho účinek totiž nelze jednoduše napodobit žádným jednotlivým hnojivem. Není jen zdrojem dusíku, fosforu, draslíku a dalších živin, ale především mimořádně komplexní směsí stabilizované organické hmoty, minerálních částic, mikroorganismů a produktů jejich metabolismu. Část živin je v něm vázána v organických formách a uvolňuje se postupně podle aktivity půdního života a podmínek prostředí. Organická hmota zlepšuje schopnost půdy zadržovat vodu a živiny, podporuje tvorbu půdních agregátů a vytváří příznivější poměr vody a vzduchu v půdě. Kompost zároveň přináší obrovské množství povrchů a mikrostanovišť, která mohou osídlovat bakterie, houby a další půdní organismy. Jejich činnost je součástí koloběhu živin a postupného rozkladu další organické hmoty. Dobře vyzrálý kompost tak nehnojí pouze strom – pomáhá především budovat půdu, ze které strom čerpá. Zdravější a biologicky aktivnější půda vytváří lepší podmínky pro růst jemných kořenů, příjem vody a minerálních živin i spolupráci stromu s půdním mikrobiomem. Dlouhodobé používání kompostu proto nevnímám jako jednorázové přihnojení, ale jako postupné budování úrodnosti, struktury a odolnosti půdy. A právě u ovocného stromu, který má na jednom místě růst a plodit desítky let, je taková dlouhodobá práce s půdou mnohem důležitější než krátkodobý efekt rychle rozpustného hnojiva. Kvalitní kompost proto není zahradní odpad, který se nám podařilo rozložit. Je to ovocnářovo zlato, které si dokážeme sami vyrobit.

Co se děje po přidání čerstvého materiálu?

Když do staršího kompostu přidáme posekanou trávu, dřevní štěpku, koňský hnůj nebo další čerstvou organickou hmotu, mikroorganismům znovu dodáme potravu. Tráva a hnůj přinášejí především snadno dostupné sloučeniny a dusík, zatímco štěpka dodává uhlík a současně vytváří strukturu a vzduchové póry. Po promíchání se proto může znovu rozběhnout mezofilní fáze, při které mikroorganismy rychle zpracovávají nejsnáze rozložitelné látky. Jejich metabolickou činností vzniká teplo a při dostatečném množství materiálu, správné vlhkosti a přístupu kyslíku teplota stoupá. Přibližně nad 40–45 °C se postupně dostáváme do termofilní fáze, ve které přebírají větší část práce mikroorganismy přizpůsobené vyšším teplotám. Po spotřebování snadno dostupných látek začne teplota opět klesat, vracejí se mezofilní organismy a kompost postupně přechází přes ochlazovací fázi do fáze zrání. Proto je pro nás teplota jedním z nejjednodušších způsobů, jak "číst", co se uvnitř hromady právě děje.

Proč mám kompost ve stínu?

Ve videu můžete vidět, že mám kompost umístěný ve stínu dvou velkých lískových keřů. Je to záměr. Pro mikrobiální rozklad potřebujeme především stabilní vlhké a aerobní prostředí, nikoliv hromadu rozpálenou a vysušovanou přímým sluncem. Stín omezuje ztráty vody odparem a pomáhá udržovat stabilnější podmínky pro půdní organismy. Teplo, které chceme v aktivním kompostu, má vznikat především uvnitř hromady činností mikroorganismů, nikoliv jejím ohříváním sluncem. Nejde tedy o to kompost "péct", ale vytvořit podmínky pro intenzivní biologický rozklad a následné zrání. Stín samozřejmě neznamená přemokření – kompost stále musí dýchat a při dlouhotrvajících deštích je vhodné zabránit jeho úplnému nasycení vodou.

Začněte teď a hromadu postupně rozšiřujte

Pokud zatím žádný aktivní kompost nemáte, začněte co nejdříve. A pokud už nějaký máte, můžete během září jeho aktivní část ještě rozšířit. Potřebujeme vytvořit dostatečně velkou hromadu, která dokáže vlastní mikrobiální činností vyrábět a udržet teplo. Nemusíte mít všechny suroviny v jeden den. Založte první hromadu a když za několik dní až přibližně za týden posekáte další trávu, naštěpkujete větve nebo přivezete kolečko koňského hnoje, nový materiál při přeházení zapracujte do aktivní části hromady. Čerstvé "zelené" materiály dodají další snadno využitelnou potravu a dusík, dřevité materiály uhlík a strukturu. Vždy přitom kontrolujte také vlhkost a nenechávejte trávu ve slepených neprovzdušněných vrstvách.

Takto budu hromadu doplňovat pouze několik týdnů. Přísun čerstvého materiálu ukončím na konci září, nejpozději během první třetiny října, podle počasí a teploty hromady. Není to pevné kalendářní datum – rozhoduje teplota a aktivita kompostu. Každou novou dávkou totiž pomyslně posouváme hodiny zpátky a prodlužujeme aktivní rozklad. Chceme-li mít na jaře opravdu vyzrálý kompost, musíme mu nakonec přestat dodávat čerstvou potravu a nechat ho projít ochlazovací a následně dlouhou zrací fází. Pokud získáte v říjnu nějaký nový materiál - hnůj, štěpku, posečenou trávu - založte novou hromadu.

Přidáno: 1. září

Vítejte