PODZIMNÍ KLUB 2025

14.9.

Záznam prvního klubového semináře

Co ještě v září stihnout a co už nechat na jaro

11.9.

Hálčivec na starších stromech nenapáchá většinou velké škody, jde "pouze" o poškození listů. Ale když pak vedle starého zasaženého stromu vysadíte mladou švestku, dokáži ji roztoči úplně zničit. Viděl jsem i staré švestky, které byly natolik napadené, že téměř odešly. On ten boj není úplně jednoduchý, ale vyhrát lze, jen je třeba vědět jak na to. To stejné platí pro další roztoče, které se zavrtávají do listů, například révy vinné.

Kromě postřiku přesličkou pomůže i postřik sírou, tedy 5% Sulkou. Opět je ale potřeba cílit na migrující samičky.

9.9.

Poradna pro budoucí "hodinové sadaře"

Tak jako vždy - půl hodiny před čtvrtečním seminářem se ke mě mohou připojit do Zoom ti, kteří pracují nebo uvažují o podnikání jako "hodinoví sadaři". 

Do semináře od 20.00 budu vpouštět přesně ve 20.00. 

7.9.

5.9.

Natočil jsem Vám návštěvu u svých nových prima zákazníků a také nových členů klubu. Zahrada je to krásná, ale stromy potřebují, aby se jim trochu pomohlo. U všech stromů rozděluji práci na "CO TEĎ A CO KDY NA JAŘE". Se zdravotním řezem neotálejte, právě teď je poslední možná šance jak do stromů stříhnout aby stromy přes babí léto zahájily hojení ran a nevstupovaly do mokrého podzimu a zimy s čerstvými ránami. Video je dlouhé hodinu a čtvrt tak si uvařte pořádný hrnek čaje a užijte si sledování.  O víkendu má být hezky, tak hurá do práce.

2.9.

A kdo o tom chce vědět ještě něco více:

Fenolické látky (flavonoidy, fenolové kyseliny, třísloviny, ligniny) jsou přirozenou součástí obranného systému stromů – fungují jako antioxidanty a antimikrobiální látky. Strom je tvoří více, pokud je vystaven mírnému stresu nebo dostává podněty, které spouští obranné mechanismy.

Další přírodní induktory obrany (elicitory)

• Kombinace kyselin křemičité, fosforečné a mravenčí - jícha z přesličky a kopřivy – silně stimuluje syntézu fytoalexinů se stejnými účinky jako mají fenoly ale jejich tvorba a působení je časově omezeno, nejsou trvale (a nemůžou být) obsaženy v pletivech, protože sekundárně ničí i buňky samotných stromů.

• Chitosan (z chitinu hub nebo korýšů) – silně stimuluje syntézu fenolů a fytoalexinů.
  

• Kyselina salicylová a její deriváty (např. vývar z vrbové kůry) – fungují jako signální molekuly, aktivují fenolické cesty.

• Mořské řasy (Ascophyllum, Laminaria) – obsahují oligosacharidy a aminokyseliny působící jako elicitory.

  
  

Biotické stimuly

• Benefiční mikroorganismy – Trichoderma, Bacillus subtilis, Pseudomonas fluorescens - stimulují strom, aby vytvářel fenoly v kořenech i listech.

• Mykorhizní houby – podporují tvorbu sekundárních metabolitů včetně fenolů.

  
  

Mírný stres

• Omezená, ale kontrolovaná zálivka (deficitní závlaha) – zvyšuje koncentraci fenolů v plodech i listech.

• UV záření (slunce) – podporuje flavonoidy (antokyany, kvercetin). (Nejen) proto je dobré mít korunu vzdušnou a světelnou.

• Řez a drobná poranění – stimulují lokální syntézu fenolických látek jako obranu - (nejen) proto je dobré dělat nejen jarní ale i letní řez pro větší počet fenolických bariér v každé větvi.

1.9.

1.9.

1.9.