Přidáno: 12.8.

Úprava půdního biomu v prostoru nové výsadby

Přidáno: 7.8.

Oleandr a hraboši – zajímavé pozorování, nebo cesta k novému poznání?

Když praxe přinese otázku, na kterou zatím neznáme odpověď

Každý, kdo dlouhodobě pěstuje ovocné stromy, se dříve nebo později setká s hraboši. U mladých stromků dokážou během jediné zimy okousat kořeny natolik, že strom uhyne nebo se z něj dlouhé roky vzpamatovává.

Stejně jako mnoho dalších pěstitelů jsem hledal způsob ochrany, který by byl co nejúčinnější a zároveň pokud možno šetrnější k okolní přírodě. Právě při tomto hledání jsem narazil na pozorování, které mě překvapilo. Nejen u mě, ale i u několika členů našeho klubu se opakovala podobná zkušenost s oleandrem.

Nejde však o ověřenou metodu ani o doporučení. Beru ji pouze jako zajímavé pozorování, které si podle mého názoru zaslouží další odborné zkoumání.

Co jsem pozoroval

V průběhu svých pokusů jsem opakovaně zaznamenal, že hraboši na listy oleandru reagovali způsobem, který mě překvapil. Podobnou zkušenost mi následně popsalo i několik členů našeho klubu.

Z toho ale nelze vyvozovat obecné závěry. Jednotlivá pozorování nejsou vědeckým důkazem. Mohou však být impulzem k tomu, aby se někdo tímto jevem začal seriózně zabývat.

Proč by mohl být oleandr pro hraboše zajímavý?

Jedním z možných vysvětlení je, že oleandr není ve střední Evropě původní rostlinou. Jeho vůně může být pro hraboše něčím neobvyklým a přitažlivým.

Další hypotézou je, že při prvním okusování nemusí rozpoznat přítomnost srdečních glykosidů – především oleandrinu a příbuzných látek. Tyto látky působí na srdeční sval a mohou vyvolat závažné poruchy srdečního rytmu. Nejde o jed, který by nutně okamžitě odpuzoval chutí.

Zdůrazňuji však, že jde pouze o možné biologické vysvětlení. Nepodařilo se mi najít kvalitní studie, které by tento mechanismus u hrabošů potvrzovaly.

Oleandr a běžné rodenticidy – nejde o stejný typ jedu

To, že jsou dvě látky jedovaté, ještě neznamená, že působí stejným způsobem.

Srdeční glykosidy obsažené v oleandru zasahují především činnost srdce a mohou způsobovat poruchy srdečního rytmu.

Naopak nejčastěji používané antikoagulační rodenticidy působí úplně jiným mechanismem. Blokují obnovu vitaminu K, čímž narušují srážení krve. Otrávený hlodavec pak během několika dní postupně vnitřně krvácí.

Právě dlouhé přežívání otrávených hlodavců je jedním z důvodů, proč mohou být snadnější kořistí sov, káňat, poštolek nebo jiných predátorů.

Necílové organismy – téma, které bychom neměli podceňovat

Při ochraně stromů bychom neměli přemýšlet jen nad tím, jak se zbavit škůdce, ale také nad tím, koho můžeme nechtěně ohrozit.

U běžných antikoagulačních rodenticidů je dobře zdokumentováno riziko sekundárních otrav některých dravých ptáků a savců, kteří pozřou otráveného hlodavce.

Současně mohou být nebezpečné i pro domácí zvířata, zejména psy nebo kočky, pokud by se dostaly přímo k návnadě nebo ve výjimečných případech pozřely otráveného živočicha.

Oleandr je zase sám o sobě velmi jedovatou rostlinou pro člověka, psy, kočky, hospodářská zvířata i řadu dalších druhů. Proto s ním nelze zacházet jako s běžnou okrasnou rostlinou a už vůbec z toho nelze vyvozovat, že by představoval bezpečnější alternativu k registrovaným přípravkům.

Můj pohled na otázku "kde hraboš uhyne"

Jedna z otázek, kterou jsem si kladl, byla, zda může být rozdíl i v chování otráveného hraboše.

U antikoagulačních rodenticidů je známo, že účinek nastupuje postupně a hlodavci mohou zůstávat několik dní aktivní.

U srdečních glykosidů by se dalo předpokládat rychlejší nastoupení slabosti, což by teoreticky mohlo znamenat větší pravděpodobnost, že se zvíře stáhne do svého úkrytu.

To je ale pouze úvaha vycházející z obecného mechanismu působení těchto látek. Neznám kvalitní studie, které by chování hrabošů po pozření oleandru popisovaly, a proto z toho nelze dělat žádné závěry.

Co si z toho odnést?

Pro mě osobně je nejzajímavější to, že obyčejné pozorování může otevřít nové otázky.

Neznamená to, že máme měnit zavedenou praxi nebo doporučovat neověřené postupy. Naopak. Znamená to pouze, že stojí za to pozorně sledovat přírodu, sdílet zkušenosti a tam, kde se opakují stejné jevy, hledat jejich vysvětlení.

Důležité upozornění

Oleandr není v České republice schváleným prostředkem k hubení hlodavců.

Tento článek není návodem ani doporučením k jeho použití. Jeho cílem je pouze popsat zajímavé pozorování, vysvětlit některé biologické souvislosti a otevřít odbornou diskusi.

Pokud máte vlastní zkušenost – stejnou, nebo naopak odlišnou – budu rád, když se o ni podělíte v komentářích. Právě pečlivě zaznamenaná pozorování bývají často prvním krokem k novým poznatkům.

Přidáno: 2.8.

Diferenciační řezy na mladém Rubínu?

Přidáno: 30.7.

Metody přírodního boje s obalečem jablečným

Obaleč jablečný: Kompletní biologická ochrana proti červivosti jablek

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) je nejčastější příčinou červivosti jablek v domácích
zahradách. Dobrou zprávou je, že jeho populaci lze výrazně omezit i bez syntetických
insekticidů. Klíčem není jeden zázračný přípravek, ale správně načasovaná kombinace
monitoringu, biologických přípravků, hygieny sadu a zásahu proti přezimující generaci.
Tento článek shrnuje celý životní cyklus škůdce i praktické postupy vhodné pro
ekologické pěstování.

Proč jsou jablka červivá?
Červivost většiny jablek způsobují housenky obaleče jablečného. Motýl klade vajíčka na
listy a plody. Krátce po vylíhnutí si mladá housenka najde cestu do plodu, kde je
chráněna před většinou postřiků. Živí se semeny a dužninou, zanechává trus a často
způsobí předčasný opad jablek. Právě proto je tak důležité zasáhnout ještě před
zavrtáním housenky nebo naopak až po opuštění plodu.

Jak přezimuje obaleč?
Přezimujícím stadiem není kukla, ale plně vyvinutá housenka. Po opuštění jablka si
během několika hodin až jednoho dne vyhledá chráněné místo, upřede pevný
hedvábný kokon a v něm přečká celou zimu. Zakuklení proběhne až na jaře, kdy se
následně líhnou první motýli nové sezóny. Tento poznatek je zásadní pro správné
načasování biologické ochrany.

Kde housenky hledat?
Významná část populace přezimuje pod odlupující se kůrou, v prasklinách kmene, v
rozsochách silných větví, pod úvazky nebo v mulči těsně u báze stromu. Pouze menší
část zalézá do horních několika centimetrů půdy. Proto nestačí ošetřovat pouze zem
pod stromem – rozhodující je důkladné smočení kmene a kosterních větví.

Parazitické hlístice
Přípravek NEMAPOM obsahuje hlístici Steinernema feltiae. Ta aktivně vyhledává
housenky podle chemických stop, proniká do jejich těla a uvolňuje symbiotické
bakterie, které hostitele během dvou až tří dnů usmrtí. Následně se v těle housenky
rozmnoží nová generace hlístic a hledá další hostitele. Jde o velmi cílenou biologickou
metodu šetrnou k člověku, ptákům i opylovačům.

Kdy aplikovat?
Ideální období nastává po opuštění plodů přezimující generací, tedy obvykle od konce
srpna do září, případně začátkem října v chladnějších oblastech. Důležité je, aby byly
housenky již usazené v úkrytech, ale teploty stále umožňovaly aktivitu hlístic.
Nečekejte až na pozdní podzim.

Jak aplikovat?
Ošetřete kmen, rozsochy kosterních větví, silnější větve, bázi kmene i přilehlý mulč. V
postřikovači vyjměte jemná sítka, použijte trysku s otvorem alespoň 0,8–1,0 mm,
pracujte s nižším tlakem a směs průběžně promíchávejte. Nejlepší podmínky jsou večer
nebo za zataženého počasí na vlhký povrch.

Co kombinovat pro vyšší účinnost?

Samotné hlístice představují jen jednu část mozaiky. Během sezóny využijte
feromonový lapač pro přesné sledování začátku letu motýlů. V období líhnutí mladých
housenek lze nasadit Lepinox Plus (Bacillus thuringiensis var. kurstaki), který účinkuje
pouze po pozření ošetřeného povrchu. Může zasáhnout také housenku přecházející z
prvního červivého plodu do druhého, nelze na to však spoléhat jako na hlavní strategii.
Velký význam má pravidelný sběr červivých opadaných jablek, protože řada housenek
je opouští po dopadu na zem. Bílé lepové desky v době vzletu také pomohou.

Feromonové lapače
Pro hobby pěstitele jsou dostupné například lapače Deltastop CP. Jejich úkolem není
populaci významně snížit, ale ukázat začátek a průběh letu obaleče. Díky tomu lze
výrazně lépe načasovat biologické zásahy. Samotný lapač není náhradou ochrany, ale
výborným pomocníkem při rozhodování.

Lepenkové lapače
Pásky kartonu připevněte v polovině srpna na bázi kmene ale také na kosterní větve. Housenky hledající úkryt často lepenku využijí a kokón vytvoří v jejích štěrbinách. Pásky pak v zimě spalte.

Shrnutí
Nejlepších výsledků dosáhnete propojením několika metod: feromonový monitoring,
včasná aplikace Lepinoxu proti mladým housenkám, průběžný sběr červivých plodů a
zejména podzimní aplikace NEMAPOM proti přezimujícím housenkám. Každá metoda
zsahuje jinou část životního cyklu obaleče.

Přidáno: 28.7.

Mezidruhoví kříženci - třešňomeruňka

Toto video je součástí níže publikovaného videa z návštěvy zahrady. Je tu ale jedna zajímavost, na kterou bych chtěl poukázat. Nejsem fanda mezidruhových kříženců (zatím). Ale mají své výhody. Například tato třešňomeruňka: 

Strom vrtulím třešňovým nevoní jako třešeň a tedy se jich červivost většinou netýká. Kvetou o něco později než meruňky, tedy lépe unikají mrazu, plody bývají větší než třešně a sladší než meruňky. Bohužel - citlivost na moniliozu je střední, tedy žádná sláva. Slupka i dužina jsou pevnější, tedy vhodnější pro transport a skladování.

Summer Delight - pro mě asi nejazajímavější odrůda apria (třešňomeruňky). Kvete pozdě, mohla by lépe unikat mrazům. Zatím jsem ji v ČR| a okolí nikde nenašel, ale můžete zkusit nají i další zajímavé odrůdy - Leah Cot nebo Flavor Delight.

Přidáno: 26.7.

Záznam červencové návštěvy zahrady mé nové zákaznice

Přidáno: 25.7.

Kořenový krček potřebuje dýchat

Přechod mezi kořeny a kmenem (kořenový krček) je anatomicky odlišná část stromu. Pletiva zde nejsou přizpůsobena trvale vlhkému prostředí. Pokud se kolem této části dlouhodobě drží vrstva vlhkého mulče, kompostu nebo zeminy, vznikají ideální podmínky pro rozvoj chorob.

Nejde o to, že by strom "nemohl dýchat" v doslovném slova smyslu. Problém spočívá hlavně v tom, že dlouhodobá vlhkost omezuje přístup vzduchu k pletivům, zpomaluje jejich osychání a vytváří prostředí, ve kterém se velmi dobře daří patogenům napadajícím krček a spodní část kmene.

MM106 patří mezi nejcitlivější podnože

Typickým příkladem je jabloňová podnož MM106, která je známá zvýšenou náchylností ke krčkovým hnilobám způsobovaným především houbovitými organismy rodu Phytophthora.

Pokud je báze kmene dlouhodobě zasypaná mulčem nebo se zde drží voda, může dojít k napadení vodivých pletiv. Strom pak často několik let zdánlivě prospívá, ale postupně začne:

• slábnout v růstu,
• vytvářet drobnější listy,
• předčasně vybarvovat listy,
• zasychat po jednotlivých větvích,
• až nakonec může odumřít celý strom.

Mnoho pěstitelů přitom hledá problém v hnojení nebo řezu, přestože skutečná příčina je ukrytá právě u paty kmene.

Které podnože jsou citlivější?

Nejde pouze o MM106. Zvýšenou opatrnost je vhodné věnovat i některým dalším podnožím:

• MM106 – vysoká náchylnost ke krčkovým hnilobám.
• M26 – střední citlivost, zejména na těžších a zamokřených půdách.
• M9 – obecně méně problematická, ale dlouhodobé zasypání krčku jí také nesvědčí.
• Kdouloně (C, BA29, Adams aj.) u hrušní rovněž nesnášejí trvale přemokřený krček a vyžadují dobře odvodněné stanoviště.

Naopak semenáčové podnože bývají zpravidla odolnější, protože vytvářejí mohutnější kořenový systém a lépe snášejí horší půdní podmínky. Ani u nich ale není vhodné zasypávat bázi kmene.

Pozor na zpravokořenění

U roubovaných stromů představuje vysoké mulčování ještě jedno riziko. Pokud je místo srůstu nebo část ušlechtilé odrůdy dlouhodobě pod vrstvou vlhkého mulče, může začít vytvářet vlastní kořeny.

Tím strom postupně ztrácí výhody podnože – například regulaci růstu, dřívější nástup plodnosti nebo lepší přizpůsobení konkrétním půdním podmínkám. Strom se pak začne chovat podobně jako na vlastních kořenech, což může znamenat výrazně bujnější růst, pozdější nástup do plodnosti nebo hniloby kořenů vedoucí ke špatnému stavu celého stromu.

Platí to i pro staré stromy

Riziko se netýká jen mladých výsadeb. I u starších stromů může navršení kompostu nebo mulče přímo ke kmeni po několika letech vést k odumírání kůry, vzniku prasklin, oslabení vitality a následnému napadení dřevokaznými houbami. Právě proto je vhodné ponechat bázi kmene volnou po celou dobu života stromu.

Přidáno: 21.7.

Letní řez starších stromů - videa z minulých sezón

Přidáno: 21.7.

Záznam z roadshow

Trochu jsem to hned na začátku popletl - strupovitost je houbová choroba a hořká pihovitost je fyziologická porucha. 

Přidáno: 21.7.

Skutečné houžvení hrušní

Zřejmě jste si všimli, že jsem vydal video o krátkém řezu a houžvení hrušní. Toto téma jsem už probral ve videu o letním řezu hrušní, kde jsem navazoval na naši společnou jarní (před-jarní) práci na těchto stromech. Co jsem ale neřekl ani Vám ani ve veřejném videu, je celá pravda o houžvení. Upravil jsem tuto techniku, resp. popsal „ohýbání“, což není úplně houžvení. A to z prostého důvodu. Mám rád ovocné stromy a myslím si, že by lidé houžvit neměli. Je to velký hazard se zdravím stromu. 

Ale protože tady Vás to můžu naučit, aniž byste šli a poškozovali své stromy - tak jsem se rozhodl Vám o tom napsat více. Skutečné houžvení spočívá ve dvou krocích - v prvním větvičku poškodíte kroucením, musí to prasknout. Poškozujete ji v bazální (spodní) části letorostu. Musí „lupnout“ lýko, často lupne i dřevo. No a to prasknutí lýka způsobí, že asimiláty nemohou odtékat a hromadí se ve větvičce. Jejich větší koncentrace v místě pak lépe vyprovokuje vegetativní pupeny se přeměnit na květové. Jenže to často dopadá infekcemi v ráně. Proto se místo houžvení používá ohýbání, kde dojde ke stejnému hormonálnímu efektu, ale odtok asimilátů se jen zkomplikuje „cestou do kopce“ zatímco při skutečném houžvení se jejich odtok významně omezí poškozením lýka - a často i dřeva. Tedy doporučuji si to vyzkoušet a porovnat efekt s ostatním způsoby „rozplození“ ale plošně to na svých stromech nedělejte. 

Nejběžnější postup je 3x dokola zakroutit letorostem, počkat až v tom pořádně lupne a pak ho přivázat. 

Houžvení dává největší smysl u velmi silných hrušňových letorostů nebo vlků, tam je téměř jisté, že se květní pupeny vytvoří po celé délce a v podstatně větším množství než při ohýbání nebo zakracování.

Přidáno: 17.7.

Jak pomoci stromům zasaženým suchem, kroupami či škůdci

Přidáno: 13.7.

Letní řez broskvoní a nektarinek

Přidáno: 13.7.

Letní řez sloupovitých jabloní

Přidáno: 11.7.

Vydal jsem na YouTube a sítích

Sledujte i má videa na YouTube či sociálních sítích - abyste měli kompletní obrázek. Na všechny sítě dávám stejná videa, tak je jedno, kde se na videa díváte. A jestli Vás můžu o něco poprosit - dávejte mi na sociálních sítích do komentářů videí 👍, pomůže mi to s šířením videí.

Přidáno: 9.7.

Letní řez hrušní

Přidáno: 8.7.

Záznam z Roadshow - červencový řez mladých i starých stromů

Přidáno: 3.7.

Výchovné vyvazování

Přidáno: 3.7.

Letní řez zanedbaných jabloní

Přidáno: 3.7.

Co byste měli vědět o letním řezu

Přidáno: 3.7.

Záznam webináře - Letní řez plodných ovocných stromů

Video se nahrává, ráno už by tu. mělo být

Přidáno: 1.7.

Výživa postřikem na list

Využijte dnešní počasí pro aplikaci výživy na list. Já dnes použiji přípravek CalMag a Orgatrex BIO. Orgatrex ředím 0,2ml na litr a k tomu přidám ještě CalMag (BioBizz) v množství 0,2ml na litr. Pokud máte CalMag od jiného výrobce, řiďte se doporučeným ředěním na etiketě. Pokud výrobce neuvádí ředění pro postřik na list, použijte 10x nižší ředění než pro zálivku. 

Zejména se zaměřím na jabloně pro prevenci hořké pihovitosti plodů, která je způsobena nedostatkem vápníku. Rovnou ale dodám i široké spektrum dalších živin.

Použijte smáčedlo, ideálně lecitin. Pokud lecitin nemáte, použijte 1dcl obyčejného piva nebo 1,5dcl plnotučného mléka na 10 litrů postřiku.

Tento postřik odteď opakujte při (po) každém dešti. Při 100% vlhkosti otvírají listy ze spodní strany průduchy a jsou schopny přijímat živiny. Tedy každý déšť Vám dává šanci dodat živiny postřikem na spodní stranu listu. Nebojte se aplikace v dešti, pokud extrémně nefouká, ze spodní strany listu déšť živiny nesmyje. Postřik opakujte kolikrát jen můžete, obejděte jabloně několikrát po sobě, dokud budete mít sílu a čas. 

Přidáno: 30.6.

Záznam 2. webináře pro zástupce obcí

Doporučuji všem a zejména členům Akademie, aby si video přehráli.

Přidáno: 25.6.

Jak to bude dále v letním klubu

Přidáno: 25.6.

Přidáno: 17.6.

Záznam webináře - Akademie: on-line poptávka na Google a tvorba reklamy Google Ads ve vyhledávání

Přidávám slíbený záznam jarního webináře o tvorbě webu

Přidáno: 16.6.

Záznam z Roadshow - Seloutky u Prostějova

🌳 Terminologie pro začátečníky

🌳 Detailní vysvětlení a ukázky letních výchovných řezů mladých stormů

🌳 Shrnutí a zakončení tématu letních výchovných řezů

🌳 Doporučuji shlédnout celé video

Přidáno: 12.6.

Vydal jsem na YouTube

Přidáno: 12.6.

Výchovný řez ovocných stromů od 1 do 3 let

Přidáno: 11.6.

Letní výchovný řez bez zakracování

Přidáno: 10.6.

Záznam webináře

Přidáno: 10.6.

Výchovný řez švestek pro sloupovité zapěstování + jabloň Rubín

Přidáno: 9.6.

Výživa postřikem na list

Stromy přijímají výživu nejen pomocí kořenů, ale také listů. Na spodní straně listů jsou dýchací otvory, které jsou ovšem kvůli omezování odparu vody v suchém počasí zavřené. Otvírají se jen při vysoké vlhkosti vzduchu a tedy většinou jen při dešti Zůstávají pak otevřené i po dešti, dokud strom a půda či tráva pod stromem neoschnou. A právě slabý déšť nebo doba po dešti je ideálním časem pro aplikaci živin postřikem zespodu na list.

POZOR - můžete použít jakékoliv tekuté hnojivo, jíchu, macerát či výluh z kompostu ale vždy v desetinovém ředění, než byste použili pro zálivku - tedy 10x více vody než do zálivky. Já používám v tomto období Orgatrex bio. Pokud máte opravdu nemocné stromy, můžete použít pro postřik i Oligo Spectrum. Nejsem fanda průmyslových hnojiv ale toto hnojivo je dokonalé - obsahuje všechny živiny v těch nejjednodušších a pro strom nejsnáze transportovatelných a využitelných formách. Pokud Oligo Spectrum použijete, pak pouze pro postřik, nepoužívejte ho pro výživu zálivkou, ať si „nerozmazlíte“ kořeny.

Já mám DEŠŤOVÝ RITUÁL. Vždycky když prší, připravím si postřikovač. A když přestává, jdu ke stromům. Vzhledem k tomu, že většinu stromů mám mimo bydliště, často sedám do auta s připraveným postřikovačem a jedu za svými stromy. Taková cesta se vyplatí. Ono totiž těch dešťů není v létě tolik. Tak se snažte si tento dešťový rituál osvojit. Mladé stromky totiž zvládnete vyživit zálivkou, ale u starších stromů je možnost okamžité dodávky všech živin komplikovaná - resp. aplikace na list je jediná možná, pokud chcete, aby strom dostal živiny okamžitě.

Užijte si všechny deštivé dny.

Přidáno: 9.6.

Super-postřik

Pro členy letního klubu, kteří s námi nebyli na jaře. Oproti jaru jsem recept nijak neuprovoval.

Nyní nesmíme nechat mladé stromy, resp. jejich důstové vrchloly a listy nechat napadnout škůdci. Zastavení či zpomalení růstu v tuto dobu je zdržení, které už bychom nedohnali.

Pokud mladé letorosty napadnou mšice, strom nejen zpomalí růst, ale zároveň se výrazně zvyšuje riziko sekundárních infekcí přes požer a oslabená pletiva.

Proto jsem sestavil jeden komplexní recept, který řeší hned několik věcí současně:

• likviduje mšice (vylíhnuté i vajíčka)
• chrání mladé letorosty v nejcitlivější fázi růstu
• aktivuje obranné mechanismy stromu
• zvyšuje obsah fenolických látek v listech
• zpevňuje pletiva díky křemíku
• snižuje riziko houbových i bakteriálních infekcí
• podporuje zdravý průběh jarního rašení

1. fáze - macerace

Níže uvedené přísady namočte na 48 hodin do dešťové nebo studniční vody. Poté zceďte a výluh si dejte stranou.

Quassia amara (sušené dřevo)a
20 g (při přítomnosti dravého roztoče)
nebo
40 g (bez přítomnosti dravého roztoče)

Přeslička rolní (sušená nať)
20 g

Kopřiva (sušená nať)
20 g

Vrbová kůra (sušená)
20 g

Při maceraci uvolňujeme ze směsi quassin, flavonoidy a fenoly, auxianové prekurzory a saliciláty - bez degradace teplem.

2. fáze - krátký var (20 minut na mírném ohni)

Var uvolňuje křemík z přesličky, třísloviny z vrbové. kůry a další obranné metabolity. Po scezení tedy zalijte byliny opět vodou, uveďte k varu a 20 minut vařte na mírném ohni.

3. fáze - louhování po varu

Po uvaření necháme směs ještě několik hodin odstát. Probíhá tak dokončení extrakce účinných látek. Poté směs scedíme a doplníme vodou na téměř 10 litrů. Do chladné směsi přilijeme tekutinu z macerace.

4. fáze - doplnění o smáčedlo

Jako smáčedlo můžete použít buď lecitin v množství 0,2% roztoku pokud máte sypký (ten musíte předem macerovat a důkladně rozmixovat) nebo 0,4% pokud máte tekutý (a tedy 50%ní). Pokud použijete jako smáčedlo syrovátku, pak jí přidejte na závěr 1,5%. Já budu používat obojí. Lecitin jako hlavní smáčedlo a syrováku mj. jako "krmivo" pro biom na stromě (v mém případě Bacillus Subtilis). Syrovátka sama o sobě narušuji kutikulu mšic a omezuje jejich pohyb. Navíc je to další složka výživy stromu. I lecitin omezuje mšicím dýchání a narušuje jejich kutikulu. Navíc zvyšuje účinnost dalších účinných látek.

Rozšíření 1 - můj letošní experiment

Protože voda není ideální solvent (rozpouštědlo), část směsi (cca jednu pětinu) připravenou pro maceraci nakládám do pálenky. Celkové množství alkoholu ve směsi by mělo být 0,5% aby fungoval nejen jako rozpouštědlo na byliny ale také jako rozpouštědlo na mšice. Když dáte na 10 litrů postřiku 1 deci slivovice, bude to tak akorát.

Rozšíření 2 - delší macerace

Delší macerace (10-14 dní) uvolní více účinných látek. Navíc vznikají organické kyseliny a extrahují se i saponiny. To má velký vliv na penetraci kutikul mšic. První postřik tedy můžete vyrábět s krátkou macerací a s druhým si pak více vyhrát - například i delší macerací v alkoholu. V případě delší (a alkoholové) macerace budu snižovat množství bylin o 20%.

Další vylepšení

Směs můžete doplnit (jak v maceraci tak ve vývaru o cibulové slupky (10g na 10 litrů) a sušený česnek (5 gramů na 10 litrů)

Informace k aplikaci

Ideální jsou 3 aplikace po 5-7 dnech - při silném napadení mšicemi. Jinak stačí 1-2 aplikace. Tedy jeden recept "narychlo" a druhý s delší macerací.

Večerní postřik - pozor - mnoho z účinných látek je citlivých na UV záření.

Pro výživu přes listy je ideální postřik po dešti nebo alespoň smáčet vodou prostor pod stromem s hodinovým předstihem pro zvýšení vlhkosti a otevření dýchacích otvorů v listech.a

Pokud máte na stromech dravého roztoče, aplikujte postřik pouze na konečky mladých větví a použijte pouze 20 gramů quassie nebo ji z receptu vyřaďte úplně. Má silně akaricidní účinky. Já bych volil kompromis - pouze 20 gramů a pouze na konečky větví (v případě napadených stromů). Kdo jste v zimě nebo v předjaří aplikovali Biool, nebudete mít takový problém se mšicemi, abyste museli ohrozit roztoče - tedy vyrábějte bez quassie.

Až lektvar vyrobíte, vyzkoušejte ho hned na jedné větvi na pár stromech - proveďte zkoušku citlivosti stromu. Tuto zkoušku dělejte vždy, když si sami vyrábíte postřiky. Obsah účinných látek může být vyšší. Pokud bude vše v pořádku po 12 hodinách můžete použít plošně.

Pokud máte akutní problém se mšicemi - použijte neprodleně Rock Effect New v koncentraci 3-4% a postřik po několika dnech opakujte. Neaplikujte nic postřikem za sluníčka - kapky jsou lupy, přes které může slunce "vypálit dírky do listů" a následně se v oslabených pletivech může šířit infekce.

Přidáno: 8.6.

Letní výchovný řez stromků po výsadbě

Projdu s Vámi dnes všechny své mladé stromy, které jsem sázel vloni na podzim a letos na jaře

Přidáno: 8.6.

Vydal jsem na YouTube - červnový řez meruněk

Přidáno:  5.6.

Záznam ze zastávky Roadshow v Týně n. Vltavou

Už mi to přijde jako „týnské audio-prokletí“. Opět zkolaboval můj mikrofon. Nikdy jindy a nikde jinde než v Týně se mi to ještě nestalo. A tady dvakrát. Dal jsem si práci a pokusil se můj hlas co nejvíce „vytáhnout“ pomocí software. Prvních pár minut funguje a pak to selhalo. No rozumět tomu je, ale žádná sláva.. Ale alespoň něco se podařilo zachránit. Tak se omlouvám za nepříliš kvalitní zvuk, dejte si to doma a v tichu. Ale pozor na sluchátka - občas tam jsou ruchy a zvuky z druhého mikrofonu. Snažil jsem to co nejvíce opravit, ale.. uvidíte, resp. uslyšíte sami.

Přidáno:  4.6.

Videa, která budu brzy vydávat na YouTube

 Záznam prvního webináře pro obce + povídání o obecních ovocných stromech s Ludo Vaššom.

Přidáno:  1.6.

Záznam školení a praktického semináře pro obce mikroregionů Ždánický les a Politaví

V době mé „dovolené“ mezi jarním a letním klubem jsem uspořádal školení pro zástupce obcí na téma zanedbané obecné ovocné stromy. Tyhle stromy jsou ale jiné než běžně vídáme v obcích. Tohle byla vlastně spíše „obecní zahrada“ a tak Vás nebudu (zatím) zatěžovat klasickou obecní alejí, ale podíváme se na pravidla zpětného opravného řezu, platná pro malo-pěstitele.

Nastavuji tedy tímto videem jakousi pomyslnou základní znalostní hladinu. Když tomuto videu porozumíte, porozumíte základním letním principům letní péče o ovocné stromy. A půjdeme dál :-)

Přidáno: 1.6.

Výživa na list

Vzhledem k tomu, že aplikace živin na list nejlépe funguje bezprostředně po dešti a vzhledem k tomu, že nás čeká upršený týden, doporučuji si pořídit honojivo Orgatrex BIO (jako já), nebo - pokud máte opravdu nemocné stromy - pak průmyslové hnojivo Oligo Spectrum. Více Vám povím ve videu v příštích dnech.

Vřele Vám doporučuji přehrát si všechna má videa na YouTube z posledních dvou květnových týdnů ještě před zahájením studia letního klubu nebo v jeho samém začátku