Zvyšování odolnosti ovocných stromů
Vše začíná výběrem vhodné odrůdy
Výběru vhodných odrůd a podnoží se budeme věnovat na konci října v kapitolo NÁKUP STROMKŮ. Do tohoto článku ovšem toto téma patří a tedy tuto problematiku alespoň zahájím. Začneme terminologií. REZISTENCE - ODOLNOST - TOLERANCE, tyto výrazy si zahrádkáři (a bohužel často i zahradnictví a školy) pletou. Pojďme si v tom tedy udělat pořádek. ODOLNOST - to je to, co u nových stromků, resp. odrůd nových stromků hledáte. V tomto článku se zaměřuji na choroby a tedy pominu odolnost vůči mrazu či suchu, což je také velmi důležité, ale na tyto odolnosti koukejte až sekundárně. Na stromku, který si budete v zahradnictví kupovat MUSÍ být uvedeno, že odolnost vůči běžným chorobám je VYSOKÁ. Jedině takovou odrůdu si pořiďte, nic méně. REZISTENCE je absolutní odolnost vůči té které chorobě, ale s takovou odrůdou se nesetkáte. A pokud ano, lžou Vám. TOLERANCE je nebezpečná a vřele Vám doporučuji si s ní nic nezačínat. Tolerance švestek vůči šárce znamená, že Vaše švestka (nebo jiná slivoň) bude bez příznaků žít s tímto patogenem. Vaše listy budou zdravé, plody chutné a strom vitální. Ovšem choroba může na stromě být a hmyz ji bude šířit na okolní stromy.
Slunce a vítr
Udržovat koruny ovocných stromů vzdušné, dodržovat rozestupy mezi patry a větvemi, nenechat si korunu vevnitř zarůst vlky, nenechat souběžně růst dvě větve, nenechat větve křížit - to jsou pravidla řezu, která je třeba dodržovat. KAM NEMŮŽE VÍTR A SLUNCE, TAM SE DRŽÍ CHOROBY. Kromě toho, že letní řez a tedy prosvětlení koruny v létě zajistí lepší dozrávání ovoce a květových pupenů na příští rok, je velmi důležitý i v pohledu (ne)šíření chorob. Pokud jste letní prosvětlovací řezy neprováděli, příští rok to určitě nezanedbejte. A i teď, na podzim, můžete prosvětlení provést - ale už jenom u jádrovin. S peckovinami už počkejte na příští rok, protože...
Podzimní (ne)řez peckovin
Ač ve spoustě článků čtete a ve spoustě videí na internetu slýcháte, že peckoviny se řežou na podzim, tento přístup jde ruku v ruce s intenzivní chemickou ochranou. Podzimní řezy peckovin s sebou nesou vysoké riziko infekce houbovými chorobami a proto Vám ho nedoporučuji. A opět - pokud jste se mými radami v létě ještě neřídili a máte peckoviny přehuštěné, plné vlků, u kořenů a z kmene rostou výmladky - proveďte odstranění výmladků, vlků z kmene a těch největších vlků na hlavních větvích - ostatní nechte až na jaro. Se zastřiháváním dlouhých letorostů končím u švestek v polovině září a totéž doporučuji i Vám. A pokud jsou Vaše peckoviny zanedbané a nějaký řez potřebují, pracujte velmi pečlivě. Po použití pilky ránu ještě dočistěte ostrým nožem nebo řezákem a rány okamžitě zatírejte. Ale prosvětlení korun už nechte na příští rok. Jediným pádným důvodem pro podzimní řez peckovin je...
Zdravotní řez
Zdravotní řez provádíme ze dvou důvodů: 1) Silný vítr zlomil větev 2) Ve strmě se objevily choroby
Opět - pokud jste tak nečinili v průběhu celé sezóny, nyní je potřeba co nejrychleji odstranit ze stromu vše nemocné. POZOR si dejte na třešně a švestky - vzhledem k letošním extrémním letním suchům dochází u mnoha peckovin k předčasnému opadu listů. To není choroba, to si pouze stromy snižují odparovou plochu a jdou spát o trochu dříve - aby dále neztrácely vodu přes listy. Ten rozdíl poznáte snadno. Pokud jde o důsledek sucha, listy ztrácí barvu a opadají. Pokud jde o moniliózu, listy na větvích ještě zůstávají, nebo alespoň nějaké. A ten rozdíl jste mohli pozorovat v v posledních týdnech - ztrácely listy barvu ale stále rostly vzpřímeně? Pak je to sucho. Vadly jako kytka ve váze bez vody až uschly? Pak je to nemoc a větve patří pryč - beze zbytku, bez ponechání čípků, až do zdravého dřeva. Září (teplé) je poslední měsíc, kdy můžete relativně bezpečně provést zdravotní řezy na peckovinách, tak to udělejte. Pokud jsou ve Vašich stromech nemocné větve, odstraňte je ať se choroby nešíří do staršího dřeva. Monilióza je houbová choroba, která na jaře přistane na okvětním plátku a přes bliznu proroste do mladého dřeva. A pak prorůstá stále hlouběji a pokud ji nezastavíte, zničí Vám celý strom nebo jeho podstatnou část.
Mnoho chorob se na ovocných stromech naplno projeví až na podzim - například padlí na jabloních. Začíná se šířit o mladých větviček a pokud je zastaveno včas, na starší větve a jejich olistění se nerozšíří. U jakýchkoliv chorob, které na stromech najdete na podzim platí, že musí ze stromu okamžitě pryč - bez ohledu na to, o jaký strom se jedná nebo jak je starý. Nenechte si po stromech šířit choroby. A ani pod stromem. Vše ostříhané patří do popelnice nebo do ohně.
Pokud Vám nedávné bouřky poničily stromy, je třeba zlomené nebo nalomené větve odstranit. Nesnažte se nalomené větve dlahou opět spojit. Ty praskliny jsou hluboké a nebezpečné. Nalomená nebo zlomená větev patří odstranit v místě, kam až prasklina nezasáhla, i kdyby to znamenalo ztrátu kosterní větve nebo terminálu.
Čípky - věčné téma. Pahýly větví, které nebyly odstraněny na větevní kroužek, tedy až u větve, ze které vyrůstají, vysychají, praskají a do prasklin pak zatéká voda. Nebo rovnou zahnívají. Kamkoliv přijedu, na jakýkoliv strom (téměř) se podívám, všude nacházím pahýly různých průměrů a délek. Lidé se bojí větvičky odstraňovat úplně. Pokud si na svém stromě mrtvé a nemocné čípky necháte, boj s chorobami pravděpodobně prohrajete. A nakonec skončíte u chemických postřiků - protože Vám nic jiného nezbyde. Je těžké říci, že teď musí všechno pryč. Pokud máte ve stromě 50 čípků a dalších 50 větviček zasažených moniliózou, bude náprava strome bolet. To se mělo udělat už v létě. Ale i tak - udělejte to. Je to bezpečnější než to nechat na stromě až do jara a nechat choroby se šířit a prorůstat dále. A i kdyby ne monilióza ale "jenom" dřevokazná houba, i to je problém, který se bude už jenom zhoršovat. Má rada tedy zní - jděte a odstraňte je. Teď - když je hezké a suché počasí. Rány ať jsou čisté, klidně je po řezu ještě začistěte ostrým nožem a okamžitě po řezu je zatřete. A podpořte svůj strom komplexní a vyváženou výživou...
Podzimní komplexní a vyvážená výživa
Důvody, proč na podzim nehnojit dusíkem, resp. nepřehánět to s dusíkem jsou dva. Ten všeobecně známý je, že stromy už mají mít klid. Klid na to, připravit se na zimu. Ukončit růst letorostů a vyzrát pletiva aby nedošlo k jejich promrznutí. Druhým, pro mě zásadním důvodem je, že přemíra dusíku podporuje rozvoj houbových chorob. Strom na jaře a v létě dusík spotřebuje a nadměrný rozvoj chorob způsobený přemírou dusíku téměř nehrozí. Naopak na podzim, pokud zaryjete pod stromy nebo rozházít pod stromy hnůj, koledujete si o průšvih. Proto tedy už používejte pouze dobře vyzrálý kompost a ideálně s vysokým obsahem sečené trávy, chudé na dusík. Samozřejmě čím pestřejší, tím lepší. Kdo do kompostu přidává zbytky z vaření, dělá velmi dobře. Má kompost plný stopových prvků a dalších aktivních látek. Takový kompost je pro podzimní přihnojení nejlepší. Pokud tedy pracujete s hnojem či slepičáky, nechte si to až na jaro.
Dva prvky jsou pro zdraví ovocných stromů zásadní - draslík a křemík. Nejlepším hnojivem obsahujícím křemík a bez obsahu dusíku je dřevní popel. Z čistého dřeva. Nikoliv popel k grilu nasáklý spálenými tuky, nikoliv popel ze spálených plotovek natřených barvou. Popel z krbu, kamen či úklidu zahrady. Takový popel Vám doporučuji schraňovat. Pokud budete v zimě topit dřevem, pořiďte si popelnici (nebo hromadu) pouze na tento popel - v příští roce se Vám náramně hodí. A když půjdete na podzim a v zimě ven s plným popelníkem z kamen - 1) dělejte si zásobu na příští rok a 2) rovnou ho sypte pod ovocné stromy. Když dáte velkému stromu během podzimu a zimy 2 lopaty popela nehrozí přehnojení, ani fosforem, ani draslíkem, ani vápníkem a ani hořčíkem. Klidně ho sypte přímo do trávy nebo do sněhu, ono se to postupně rozpustí a vsákne. Ideálním zdrojem křemíku, za mě nejdůležitějším prvkem pro zdraví ovocných stromů, je přeslička nebo kopřiva. Trochu dusíku v nich je, ale to je přesně to množství, které nevadí. Ať už děláte jíchy, maceráty nebo přidáváte mladé kopřivy a přesličku do kompostu, děláte dobře. Pokud to neděláte, začněte. I teď najdete přesličku, není už tak zelená jako v létě, ale stále obsahuje křemík. Doporučuji vřele s ní začít pracovat, ať už víte kde roste anebo si jí koupíte sušenou.
Podzimní komplexní přihnojení provádím několika způsoby. Tím nejlevnějším je 3-5 denní výluh z vyzrálého kompostu a dřevního popela. Pro zálivku dávám lopatu kompostu na lopatku popela do 20 litrového kýblu s vodou. Nechám to tam 3-5 dní a občas, když jdu kolem, s tím zamíchám. Tuto koncentraci používám pro zálivku. Pro postřik na list to zcedím, přefiltruji přes kávový filtr a naředím 10x. V obou případech - při hnojení zálivkou i na list - přidávám do roztoku i Orgatrex bio. Pro postřik přidávám i Ělan. Kompost ze sečená trávy zapravuji do jam - viz minulé video, nebo ho zapravuji do záhonků kolem stromu, tam, kde je mám.
Ještě jedna aktivace přirozených obranných mechanismů
Používám tohle KOUZLO na jaře, těsně než začnou kvést peckoviny, pak když se stromy olistí a pak ještě jednou na přelomu září a října. Kouzlo tkví v tom, že pokud kvasíte dohromady přesličku a kopřivu alespoň týden, lépe však 10 dní a ještě lépe 3-4 týdny, získáte téměř zázračný lektvar, skvěle fungující na likvidaci savého hmyzu, roztočů, padlí, skvrnitosti, strupovitosti, kadeřavosti, padlí, černím a houbových chorobám včetně houbových chorob kořenů. A navíc - kombinace kyselin, které vzniknou společným kvašením je velmi účinným elicitorem (spouštěčem) syntézy fytoalexinu. Ten si umí každý strom produkovat sám, ale schopnost, rychlost a množství jeho tvorby je snížena šlechtěním. Fytoalexin je stromem standardně tvořen v reakci na napadení houbovými chorobami a naleptává jejich hyfy (kořínky/růstové vrcholy podhoubí). Zabraňuje tak jejich prorůstání hlouběji do tkání, nebo ho alespoň zpomaluje. Použitím jíchy z kopřivy a přesličky vyprovokujete maximální produkci fytoalexinu a strom se tak umí systémově (zevnitř) bránit proti houbovým chorobám. Bohužel ale přemíra fytoalexinu "tráví" i samotný strom zevnitř a právě proto používám tento elicitor pouze 3x za sezónu a to pouze jednorázově. A právě teď nastal čas si novou jíchu připravit a postříkat a zalít s ní celou zahradu. Tak se do toho pustíme.
20 gramů sušené nebo 100 gramů čerstvé přesličky rolní + 15 gramů sušené kopřivy nebo 75 gramů čerstvé kopřivy na litr dešťové nebo studniční vody. Nasekat na jedno nebo nadrtit. Přesličku před tím pro zvýšení účinku můžete ještě hodinu vařit. Do jíchy přidávám ještě list aloe pravé pro zvýšení vitality stromů. Když je venku hezky (20°C přes den), nechávám jíchu kvasit venku 7-10 dní dokud nezačne smrdět. Když není teplo, kvasím doma (dokud mi to manželka toleruje). Když řeším hodně nakažené stromy, nechám to dokvasit do plnohodnotné jíchy 3-4 týdny. Před použitím jíchu přecedíte, 10x naředíte a použijete na zálivku. Nelze skladovat, dochází k rychlé oxidaci.
