Kopie z Moniliová spála - jak s ní účinně bojovat bez chemie

28.05.2024
Moniliová spála meruňky
Moniliová spála meruňky

Poznáte ji snadno. A je jedno jestli jde o meruňku, višeň, švestku a někdy i třešeň a broskvoň. Ta spoušť vypadá vždycky stejně. Listy se ohýbají a vadnou. Jako květina bez vody. Starší dřevo je v pořádku, ale loňské letorosty svěsí listy, které pak uschnou a zreznou a všude je vidět pryskyřice. Nakonec celé části stromu vypadají jako spálené. A postupuje to a ničí stále více větví. 

Původcem moniliové spály je cizopasná houba rodu Monilia, neboli hlízenka. Příjmení jedné z hlízenek je Chabá. Hlízenka Chabá. Pche. Tak tahle mi tedy chabá rozhodně nepřijde. Vždyť dokáže zničit půl sadu. A klidně spálí i ty největší a nejkrásnější stromy našich zahrad. Moniliová spála nebo jenom spála. A přesně tak vypadá, když to zjara rozjede.

OCHRANA PROTI MONILIOVÉ SPÁLE ZAČÍNÁ
UŽ V ZIM
Ě

Odebírejte můj YouTube ať Vám neuteče žádné mé nové video

KDE SE MONILIÓZA BERE? 

Každý pudl a každý muškát jsou perfektně zastřiženi, průběžně zbavováni starých chlupů a suchých listů. Ale na ovocných stromech je v 99% spousta starých uschlých větví, špatně uříznutých větví, které strom nedokáže zahojit a které se stávají vstupní branou pro houbová onemocnění, a v neposlední řadě i loňských plodů, napadených moniliózou a mumifikovaných. A tam všude  houba přežívá. A pak začne na jaře pršet a být teplo a houba to rozjede a rozptýlí se stovky metrů daleko.

Zásadním řešení je prevence. Ale ne chemická. Prostá hygiena stromů. Všechno suché, poškozené či nalomené musí ze stromu co nejdříve pryč a pod stromem musí být pořádek. Všechny rány zatřít balzámem a všechny moniliové plody ze stromu sundat a vyhodit do popelnice.

 

VYSTŘIHOVAT NAPADENÉ VĚTVĚ, DESINFIKOVAT NÁŘADÍ,
OŠETŘOVAT RÁNY


A když už dojde k napadení, je třeba okamžitě napadené větvičky vystřihovat a likvidovat. A čekat na teplo a sucho až se monilie přestane množit a rozšiřovat. Před každou návštěvou zákazníka a po každém zásahu (i když neřeším moniliózu) si veškeré nářadí omyji technickým lihem. Sadaři a sousedovo nůžky na stromky jsou velmi častými přenašeči moniliózy a dalších chorob stromů. Když se budete chovat zodpovědně, nebudete pravděpodobně muset používat chemii. Je to dřina. Věřte mi. V předjaří a brzy na jaře si užívám výchovné řezy. Rozhoduji, která větvička půjde kudy aby měla slunce a vítr, jak budou vypadat korunky, terminály, kde už necháme polo-kosterní větve. A pak přijde monilióza. A já začínám zachraňovat stromy. Mám radost z toho, že stromu pomůžu, ale tak nějak ta práce nemá to své základní sadařské kouzlo. 



Ještě mě nesledujete na Facebook?

ÚKLID. DO PUNTÍKU.

Všechno napadené dřevo musí ze zahrady pryč nebo hned na oheň. Nic nesmí zůstat v trávníku, nic na kompost, nic sušit na topení. Nic. 

Dokonce není dobře ani šlapat po větvičkách, které padají na zem. Dochází k jejich lámání a odrolu zasažené kůry do trávníku. Často do zavlažovaného trávníku. Tedy opět perfektní podmínky pro množení monilie. Přistavte si kolečko a všechny větvičky hned nakládejte. A když děláte ze štaflí, hned když jste zpátky nohama na zemi, ukliďte všechno, co napadalo na zem. Jedině tímto puntičkářským přístupem docílíte zastavení šíření houby a zvládnete moniliózu porazit bez použití pesticidů.


HLAVNĚ ŽÁDNOU CHEMII V BOJI S MONILIOVOU SPÁLOU

Zapomeňte prosím na pesticidy jako na pomocníky pro omezení řádění moniliózy. Fungicidy (pesticidy určené pro boj s houbovými chorobami) je nutné aplikovat preventivně - v květu a ihned po odkvětu. A to je přesně ta doba, kdy je krásně a my si konečně můžeme hrát a pracovat na zahradě. A stejně Vám nikdo nezaručí, že to bude fungovat. Akorát si do zahrady přinesete chemii způsobující nemalé zdravotní problémy. A že na každé krabičce uvádějí ochrannou lhůtu? Jakože za jak dlouho už Vaše zahrada není po aplikaci pesticidů toxická? To proto, že nikdo nikdy pořádně nezkoumal škodlivost metabolitů, tedy látek, do kterých se po působení slunce, vzduchu a vody pesticidy rozkládají.

Stejně, spóry monilie napadají nejdříve okvětní lístky a pak se přes bliznu dostanou do plůdku a následně do dřeva. A když se na stromě houba projeví, je pozdě na fungicidy. Leda by byly systémové, tzn. že rostlina si je natáhne do sebe a oni kolují v rámci celého stromu. Takové ovoce bych ovšem nejedl. Ani letos, ani příští rok. Takže, pokud chcete monilii řešit chemicky, obraťte se na někoho jiného. Před-před-poslední rada - pokud máte na zahradě monilii, zanechte všeho, zajeďte si koupit ostré nůžky na stromky, přistavte kolečko a pusťte se do práce hned. A zodpovědně. I malé suché větvičky, ty stovky malých suchých větviček po celém stromě - musí pryč. Jinak riskujete nejen stejnou kalamitu i příští jaro, ale moniliová spála přechází na neupravené zahradě do moniliové hniloby plodů, která Vám zničí úrodu. A mumifikované plody zasažené moniliovou hnilobou, které necháte přes zimu na stromě, jsou pak na jaře zdrojem moniliové spály. No prostě Vás to bude stát spoustu času a práce - ale nebudete muset používat chemii.

Předposlední radou je používání vápenného mléka, tedy hašeného vápna rozpuštěného ve vodě. Touto směsí můžete v předjaří zalévat okolí meruňky a polévat kůru stromů. Spóry moniliózy přezimují nejen v moniliových mumiích, ale také v záhybech kůry a v půdě pod stromem. Vápenné mléko je vhodnou desinfekcí.


A pro ty z Vás, kteří dočetli až sem, mám jedno zásadní doporučení. Strom se proti monilióze umí bránit sám - to je jeden z důvodů, proč jsou některé odrůdy odolnější. Strom si umí syntetizovat látku, která se nazývá fytoalexin. Touto látkou umí naleptávat hyfy (jakoře kořínky podhoubí) monilie a tím bránit pronikání houby do staršího dřeva. Tvorba fytoalexinu začíná až při napadení stromu houbovou chorobou a možství této látky je různé u různých odrůd, různého věku stormů a také záleží na výživě a celkovému zdravotnímu stavu stromů. A teď to důležité - tvorbu fytoalexinu můžete vyprovokovat sami. Eleicitory (látkami vyvolávající syntézu fytoalexinu) je kombinace kyselin, které vznikají při fermentaci přesličky rolní a kopřivy. 150g čerstvé koprivy, 100g čerstvé přesličky rolní (nepoužívat přesličku bahení - je jedovatá) na 1 litr vody.  Nechte 3 dny louhovat jemně posekané. Už tento čaj po 3 dnech je účinný, ale ještě účinnější je jích po 3-4 týdnech kvašení. Nezapomeňte tento čaj nebo macerát ještě 10x rozředit než ho použijete postřikem a zálivkou. Můžete tedy strom vyprovokovat k tvorbě fytoalexinu ještě před napadením houbovou chorobou - tedy v době kdy strom je pár dní před kvetením. A pak můžete postřik i zálivku opakovat ještě několikrát - tento přípravek neodpuzuje opylovače. Do jíchy přidávám ještě kousek aloe vera jako aktivorátor vitality stromu. A pro kompletní doplnění - v květu můžete na postřik stromu použít Chytrou houbu. Na internetu zjistíte, že se používá ve stavebnictví na likvidaci plísní na stěnách domú, ale stejně účinná je i v době kvetení pro boj s moniliózou. Ale působí pouze povrchově, tak nemá cenu jí používat v létě.

Karel Maroušek, M.Sc., MBA
sadař a trenér řezu ovocných stromů